„EGO NEBO OBRANA?“

Ego. Poslední dobou se z tohoto krátkého slova stala téměř mantra. Určitě také občas zaslechnete, že se někdo o druhém nepříliš lichotivě vyjadřuje a jako řídící motiv jeho konání uvádí „ego“. Čím dál tím více jsem přesvědčen, že mnohdy druzí nejednají kvůli „egu“, ale kvůli svým nevyřešeným bolestem nebo kvůli trápení, které v nich pomalu roste.

Navenek můžeme vidět „egoistické“ chování, avšak uvnitř jen probíhají obranné mechanismy, které člověka chrání před případnou bolestí. Nedávno jsem se setkal s pánem a již před schůzkou se ke mně doneslo, že prý je velký egoista a vše musí mít pod kontrolou. Inu prý s ním není snadné pořízení.

Naše schůzka probíhala v příjemné atmosféře a postupně jsem byl schopen si utvořit hrubý obraz, proč se pán chová tak, jak se chová. Jeho rodiče – a především otec – mu od útlého věku vše důkladně plánovali – školu, koníčky, volný čas, stravovací návyky a další. Bohužel jejich tendence řídit mu život časem neslábla a pán se při nucených aktivitách necítil dobře, cítil se omezovaný a často i ponížený kvůli své podřízené pozici.

V dospělosti tedy jeho mozek dělal vše, jen aby zabránil podobným zážitkům. Jakákoli situace, kterou neměl pod kontrolou, byla ohrožující a zdrojem možného ponížení a proto se vždy snažil kontrolovat druhé a být pánem situace. Jen tak se nemohly opakovat bolestivé prožitky z dětství. Jeho mozek operoval se železnou logikou – pokud nekontroluji, budu kontrolován (omezován) jako dříve a když kontroluji, konečně mám svobodu, po které jsem vždy toužil a mohu dělat po čem toužím já a ne druzí.

Je zřejmé, že to, co se zdá pro mnohé jako vystupování „ega“, bylo jen logické vyústění prožitých traumat a obranná pozice. Zkusme druhé vidět jako proces, kde jejich přítomné chování je pouze dozvuk minulých prožitků. Uleví se především nám, pokud chování druhých jsme schopni vidět s nadhledem. Lehce můžeme zjistit, že se nás vlastně vůbec netýká a co je důležité, že se nás už nedotýká. I odpuštění nám může jít o poznání snadněji, když víme, proč se tak druhý chová a že to nedělá se záměrem nám ublížit.

 

Autor článku: Aleš Vavřinec

Komentáře