KDE SE V NÁS BERE POCIT VINY?

Pocit viny je jeden z nejhorších citů, které jsme schopni jako lidé prožívat. Je to emoce svíravá, omezující a svazující. Dokáže nám jinak radostný život pěkně znepříjemnit a často nás zcela paralyzovat.
Kde se bere toto duševní vězení? Proč ho vlastně prožíváme? Proč se mnohdy cítíme vinni, aniž bychom si byli vědomi, že jsme něco zlého provedli.
 
Bývá to tím, že si v sobě nosíme zákoník dle kterého se soudíme a náš vnitřní soudce poté nad námi vynese rozsudek. Mozek je v posuzování a vyhodnocování král. Tuto schopnost umí dokonale, i její zásluhou jsme schopni číst a rozumět tomuto textu. Celý náš svět se točí kolem posuzování, vyhodnocování a porovnávání všeho co vidíme, slyšíme, cítíme a vnímáme.
 
Sami sobě jsme ten nejpřísnější soudce, ale čím to? Proč jsme k sobě mnohdy tak krutí a jsme schopni se vinit i za maličkosti. Je to tím, že máme v sobě hluboce zakořeněn soubor všech našich zákonů a tím se náš soudce bezchybně řídí. Jako v každém zákoníku i v tom našem jsou jednotlivé zákony pečlivě popsány, řádek po řádku, list po listu. My těmto zákonům říkáme Emoční programy.
Pokud je náš zákoník plný svazujících, přikazujících a omezujících zákonů, je zřejmé jaký směr nabere náš život a jakým způsobem budeme nahlížet sami na sebe. Zákoník, který si v sobě nosíme jsme nepsali my ani jsme s ním nesouhlasili, byl nám předán rodiči, prarodiči, blízkým okolím, učiteli i společností.
Nikdo nás neučil se zákony pracovat, nikdo nám nevysvětlil, proč bychom se jimi měli řídit a my to často celý život slepě děláme. Nikdo nám neřekl, že lze přijmout nové zákony a staré smazat. V důsledku této neznalosti, žijeme životy plné bolesti, zmaru a strachu. Přitom proces zbavování se starých a destrukčních zákonů není nikterak složitý, stačí zákon najít a nabídnout mozku alternativu ve formě, kterou dokáže přijmout. Pokud přijme nový zákon, starý se již stává neplatný a je z kodexu vymazán.
Měsíčně slýchávám desítky lidských příběhů a mnohdy jsou to příběhy plné utrpení a bolesti. Z poslední doby mi utkvěl v paměti klient, který celý život cítil vinu a pocit nedostatečnosti. Po nedlouhém pátrání jsme dospěli k odhalení příčiny jeho pocitů viny a bolesti. Když se narodil, brzy zjistil, že jeho rodičům jeho příchodem skončil bezstarostný život plný nevázaných radovánek. Místo toho se starali s určitou nelibostí o něj. Do jeho zákoníku se začly zapisovat Emoční programy – mé narození je příčina trápení rodičů, můj život omezuje život druhým, konec radosti mámy je má vina, můj život je příčina bolesti, má vina nemá konce a další. Je jasné, že jeho vnitřná soudce na základě uložených zákonu mladého muže soudil a vytvářel mu svět, kde se mu pocity viny zhmotňovaly. Jednoduchým přepsáním těchto vzorců negativní emoce skončily a on začal opět svobodně dýchat a zažívat v životě radost.
Autor článku: Aleš Vavřinec

Komentáře